Sněhulák - Jo Nesbo
V severních městech se lidé nebojí ničeho? To proto se s detektivkami severských spisovatelů roztrhl pytel?
Jako o závod se do toho pustil také norský spisovatel, Jo Nesbo. Román, ke kterému píši tuto recenzi, rozhodně není žádná jeho školácká prvotina.
Jde o sedmý díl z celé jeho série knih. Z plakátů co vidíme v metru, z žebříčků prodejnosti v knihkupectvích a z recenzí, které se najednou vynořili je docela jasné, že lidé se tím baví. A tím myslím, v kruté zimě rozřezaná těla na mnoho způsobů. A pro letošní nekonečnou zimu je právě román Sněhulák typický, tak jako všechny tři sněhové koule při jeho stavění.
O zachování detektivního žánru, který všichni slibují, není pochyb. V průběhu celé knihy máte pocit, že vy jste tím detektivem. Harry Hole sice je a vždycky bude lepší než vy, ať už máte jakkoliv velké sebevědomí, ale když vkročíte do děje oběma nohama, řešíte případ s ním. Hledáte otázky na motivy vraha, představujete si průběh vraždy a postavu která vraždila. Alespoň já to tak dělám. Každou knihu si přehrávám v hlavě jako film, ale k nalezení vraha mi to stejně bylo houby platné. Někdy to zase vůbec neřešíte, vypnete a necháte si Hola dělat svoji práci. Děj je poměrně rychlý, nenašla jsem zde žádné odstavce, které bych musela nemilosrdně přeskočit, takže nudný také není. Když se zamyslím nad celým dějem a hledám zápletku, žádnou nenacházím. Všechny vrcholové chvilky jako by do děje patřili samozřejmě a zápletkou byl celý příběh. Jeden větší moment překvapí čtenáře kousek před koncem, ale to bych jako zápletku nepovažovala. Je to zkrátka jízda od začátku až do rozuzlení příběhu. Dalo by se říct, že sex je hlavním tahounem a motivem celého děje. Rozvedený Hole, náš hlavní hrdina, stále miluje svoji ženu a ta zase miluje sex s ním. Pokud máte alespoň o jedno procento inteligence víc než tykev, dojde vám už v průběhu knihy jaký bude onen dramatický konec.
Tento listopadový Harry Hole mě hodně bavil. Profil rozvedeného alkoholika z něho nedělá typického a dokonalého policistu, ale typického zakomplexovaného policistu. Možná trošku takový Dr.House s jinou závislostí. V knize najdete jen jednu zmíňku o jeho vzhledu, ale z návrhu kolegyně je jasné, že z Dr.House si vzal trošku víc než jen námět na postavu. Svoji práci bere jako lék na tolik voňavé lihové nápoje a zatím mu to vychází. Nová kolegyně Katrine, je dobrý parťák a najdou se momenty, kdy si jsou podobní. Děj se odehrává v listopadovém Norsku, takže mé představy o prostředí jsou hodně nepřitažlivé. Velká zima, mráz, kouř co jde ze všech otvorů ve kterých je ještě zbytek tepla a vysoké zasněžené kopce.
Pokud jste se zrovna přestěhovali do nového bytu, je noc, vy jste si ještě nezvykli spát v novém prostředí, venku právě začalo sněžit a vy slyšíte divné zvuky v chodbě, věřte, je to náhoda. Pokud i přesto přestanete Sněhuláka číst a půjdete se kouknout na balkon, jako jsem to udělala já, buď budete usínat ve strachu nebo v klidu. To už záleží na tom, jestli jste tam našli tři sněhové koule na sobě nebo ne.
V severních městech se lidé nebojí ničeho? To proto se s detektivkami severských spisovatelů roztrhl pytel?
Jako o závod se do toho pustil také norský spisovatel, Jo Nesbo. Román, ke kterému píši tuto recenzi, rozhodně není žádná jeho školácká prvotina.
Jde o sedmý díl z celé jeho série knih. Z plakátů co vidíme v metru, z žebříčků prodejnosti v knihkupectvích a z recenzí, které se najednou vynořili je docela jasné, že lidé se tím baví. A tím myslím, v kruté zimě rozřezaná těla na mnoho způsobů. A pro letošní nekonečnou zimu je právě román Sněhulák typický, tak jako všechny tři sněhové koule při jeho stavění.
O zachování detektivního žánru, který všichni slibují, není pochyb. V průběhu celé knihy máte pocit, že vy jste tím detektivem. Harry Hole sice je a vždycky bude lepší než vy, ať už máte jakkoliv velké sebevědomí, ale když vkročíte do děje oběma nohama, řešíte případ s ním. Hledáte otázky na motivy vraha, představujete si průběh vraždy a postavu která vraždila. Alespoň já to tak dělám. Každou knihu si přehrávám v hlavě jako film, ale k nalezení vraha mi to stejně bylo houby platné. Někdy to zase vůbec neřešíte, vypnete a necháte si Hola dělat svoji práci. Děj je poměrně rychlý, nenašla jsem zde žádné odstavce, které bych musela nemilosrdně přeskočit, takže nudný také není. Když se zamyslím nad celým dějem a hledám zápletku, žádnou nenacházím. Všechny vrcholové chvilky jako by do děje patřili samozřejmě a zápletkou byl celý příběh. Jeden větší moment překvapí čtenáře kousek před koncem, ale to bych jako zápletku nepovažovala. Je to zkrátka jízda od začátku až do rozuzlení příběhu. Dalo by se říct, že sex je hlavním tahounem a motivem celého děje. Rozvedený Hole, náš hlavní hrdina, stále miluje svoji ženu a ta zase miluje sex s ním. Pokud máte alespoň o jedno procento inteligence víc než tykev, dojde vám už v průběhu knihy jaký bude onen dramatický konec.
Tento listopadový Harry Hole mě hodně bavil. Profil rozvedeného alkoholika z něho nedělá typického a dokonalého policistu, ale typického zakomplexovaného policistu. Možná trošku takový Dr.House s jinou závislostí. V knize najdete jen jednu zmíňku o jeho vzhledu, ale z návrhu kolegyně je jasné, že z Dr.House si vzal trošku víc než jen námět na postavu. Svoji práci bere jako lék na tolik voňavé lihové nápoje a zatím mu to vychází. Nová kolegyně Katrine, je dobrý parťák a najdou se momenty, kdy si jsou podobní. Děj se odehrává v listopadovém Norsku, takže mé představy o prostředí jsou hodně nepřitažlivé. Velká zima, mráz, kouř co jde ze všech otvorů ve kterých je ještě zbytek tepla a vysoké zasněžené kopce.
Pokud jste se zrovna přestěhovali do nového bytu, je noc, vy jste si ještě nezvykli spát v novém prostředí, venku právě začalo sněžit a vy slyšíte divné zvuky v chodbě, věřte, je to náhoda. Pokud i přesto přestanete Sněhuláka číst a půjdete se kouknout na balkon, jako jsem to udělala já, buď budete usínat ve strachu nebo v klidu. To už záleží na tom, jestli jste tam našli tři sněhové koule na sobě nebo ne.
Žádné komentáře:
Okomentovat